Psovití

 

VLK (Canis lupus)

 

Zoologicky: šelmy, psovití.

Samec: vlk. Samice: vlčice. Mládě: vlče.

Pokrývka těla: srst. Obnova srsti: línání, přebarvování.

Popis těla: hlava, slechy, světla, čenich, mordalizákem a chrupem (stoličky – čtyři nejvyšší jsou trháky), krk, hřbet, hruďkomorou, břicho, kýty, běhy, tlapky (chodidla), pazoury (prsty s drápy), oháňka.

 

                                                                                                                                   Zdroj: Google.com

Pohlavní ústrojí: samčí - pyj, ráže (varlata) v šourku, samičí – přezka. Krev – barva. Maso – jádro. Tuk – sádlo. Výměty: trus, moč – rez, močení – ždímání.

Vlk zrakem pátrá, sluchem bystří, čichem větří. Vlk vyje, skolí, vlčata skučí, štěkají.

Páření – honění. Vlčice se běhá, vypouští z přezky kapky barvy – kaňkuje, je plná, vrhápelechu vlčata.

V honitbě vlk vězí, na podzim vede kočovný život, v zimě se sdružuje ve smečky. Vlk kluše, stopní dráha – čárování. Zvěř pronásleduje – štve, kořist strhne, zadáví, mršinu ožírá.

Kůže – kožich, vyčiňuje se na kožešinu – vlčinu.

 

                                                                                                                                                                  Zdroj: Google.com

 

LIŠKA OBECNÁ (Vulpes vulpes)

 

Zoologicky: šelmy, psovití.

Lidový název: kmotra, kmotřička, ferina,

Samec: lišák, pes. Samice: liška, liščtice, lišice,fena. Mládě: lišče, liščátko, lišátko.

Pokrývka těla (srst): spodní kratší hustá – podsada (vlna), vrchní vlasovitá delší – pesíky. Zbarvení srsti: liška červenáryzka, zrzka. Liška světlábřezová. Liška pálenáuhlířka. Liška křížovátmavý pruh na hřbetě překřížený tmavým pruhem přes přední běhy. Obnova srsti – línání, přebarvování.

Popis těla: hlava, slechy, světla, čenich, morda se štětinami či vousy, s lizákem a chrupem (stoličky – čtyři nejvyšší jsou trháky), krk, hřbet, hruď s komorou, břicho, kýty, běhy, tlapky (chodidla), pazoury (prsty a drápy), oháňka, fialka (pachová žláza u kořene oháňky), květ, kvítek (bílá špička oháňky).

 

                                                                                                                                                                                                                        

Pohlavní ústrojí: samčí - pyj, ráže (varlata) v šourku, samičí – přezka. Krev – barva. Maso – jádro. Tuk – sádlo. Tučná liška je zasádlená. Výměty: trus, moč – rez, močení – ždímání. Liška všemi smysly jistí, bádá, zrakem pátrá, obzírá, sluchem bystří, čichem větří. Liška vrní, skučí, v zimě skolí, při překvapení vyštěkne – lekne, ohrožená vrčí, ječí, postřelená kvílí, liščata poštěkávají – kamží.

Páření – kaňkování. Liščí fena se běhá, z přezky vypouští po kapkách barvu – kaňkuje, je plná, vrhábrlohu liščata.

Liška si vyhrabává podzemní brloh, vede do něho nora hlavní a několik vedlejších. Kromě hlavního brlohu má nouzové brlohy. Vstupní část nory – oko, vjezd, bývá při obsazené noře vyježděný, vyklouzaný. Liška do brlohu vjíždí, z něho vyjíždí. Na povrchu v pelechu je zalehlá. Liška používá stálé cesty – spády. Liška čáruje – klade stopy jednu za druhou v přímé řadě. Řaduje -  klade stopy ve dvou řadách, přenáhluje či křižuje – klade v běhu zadní stopy před přední. Splašená liška je zrazená. Liška vychází na lov – na lup, uchvátí kořist – loupí, strhává ji, dáví, odnáší, buď načíná, nebo celou požírá.

Kůže – kožich, vyčiňuje se na kožešinu – liščinu.

 

                                                                                                                                                                     Zdroj: Google.com

 

PSÍK MÝVALOVITÝ (Nycterectus procyonoides)

 

Zoologicky: šelmy, psovití.

Samec: pes. Samice: fena. Mládě: štěně.

Pokrývka těla (srst): roucho, spodní jemná: podsada, vrchní hrubší: pesíky. Obnova srsti: línání, přebarvování.

Popis těla: hlava, slechy, světla, čenich, mordalizákem a chrupem (stoličky – čtyři nejvyšší jsou trháky), na lících s licousy, krk, hřbet, hruďkomorou, břicho, kýtky, běhy, tlapky (chodidla), pazoury (prsty s drápy), oháňka.

 

                                                                                                                                                                               Zdroj: Google.com

Pohlavní ústrojí: samčí – pyj, ráže (varlata) v šourku, samičí – přezka. Krev – barva. Maso – zvěřina. Tuk – sádlo. Výměty – trus. Moč – rez. Močení – ždímání.

Psík mývalovitý zrakem pátrá, sluchem bystří, čichem větří. Ozývá se bručením, funěním.

Páření – kaňkování. Fena se běhá, z přezky vypouští po kapkách barvu – kaňkuje. Je plná, vrhábrlohu štěňata.

Psík mývalovitý žije samotářsky, vězí v brlohu, ze kterého vytahuje, do nory brlohu zatahuje, vjíždí. Zimu přespává. Kořist dáví, načíná, trhá.

Kůže – kožich, vyčiněná kůže je kožešina.

 

 

 

- Zdroje textů v sekci Myslivecká mluva jsou čerpány z literatury uvedené na hlavní stránce, které jsou zároveň doporučeny ke studiu.